Ořechovští včelaři pod hradem Svojanov.

Další vzdělávací zájezd včelaři ZO Ořechov absolvovali v sobotu 20. července 2013. (viz Fotogalérie)

Cílem byla včelařská farma přítele Petra Vydry ve Svojanově - Předměstí.

Petr Vydra je známý včelařský odborník a podnikatel. Kromě farmy ve Svojanově úspěšně provozuje i známý včelařský obchod v Brně u Měnínské brány, vyrábí úly a další včelařské potřeby a poskytuje různé služby včelařům. Mezi ně patří výuka včelařství pro jednotlivce i včelařské kolektivy.

V Českém svazu včelařů pracoval v mnoha funkcích od předsedy základní organizace až republikový výbor svazu. V současné době je předsedou Smírčí komise svazu, která řeší, bohužel dosti časté, spory mezi včelaři Mezi včelaři je pověstný i prosazováním zásad moderního způsobu včelaření, zejména chovu silných včelstev. I proto jsme zvolili jeho farmu jako cíl našeho zájezdu.

Naši návštěvu na farmě však podmínil tím, že nejprve nás seznámí se svým způsobem včelaření teoreticky. Proto se v lednu t.r. uskutečnila čtyřhodinová přednáška, ve které nás i na demonstrativních úlech seznamoval s principy chovu silných včel.

Včelařská farma Svojanov se nachází v údolí říčky Křetínka v krásném prostředí Hornosvratecké vrchoviny, asi 10 km. jižně od města Poličky. Průměrná nadmořská výška je kolem 600 metrů. Centrem farmy je bývalé středisko zemědělského družstva, které před lety odkoupil a postupně je přebudovává. Na této farmě odchovává matky a produkuje oddělky. Na 4 stanovištích včelstev v okruhu několika kilometrů od Svojanova zase produkuje med.

Naši výpravu přivítal v tričku a krátkých kalhotách s vysvětlením , že je to jeho běžný pracovní oděv pro práci mezi včelami. Včely má mírné a tudíž nepotřebuje na svou ochranu žádný skafandr s ochrannou maskou. Pravdivost jeho tvrzení jsme si po chvíli ověřili sami, protože další výklad probíhal na včelnici mezi úly a Vydrovy včely se k nám skutečně chovaly přátelsky.

Je to nepopíratelně další doklad včelařovy úspěšné dlouhodobé šlechtitelské práce.

Naše včelaře dál šokoval sdělením , že u svých včelstev dosahuje průměrných výnosů přes 100 kg. na včelstvo. Včely chová v nástavkových úlech systémů Vydra a BVD o 11 rámcich míry 39x 24. Chov má postaven na včele kraňské kterou v sedmdesátých letech dovezl z rakouského  Lunzu.

Přímo mezi včelstvy se nám dostalo názorného výkladu racionalizace včelařské práce, jejímž cílem je co nejvyšší výnos kvalitního medu při nízké spotřebě pracovního času. Jak říká pan Vydra, včelaři by měli mít i v sezoně čas na rodinu a ti mladší třeba na rande s děvčaty.

Výklad byl zajímavý a pro mnohé z nás inspirující, i když ti starší a zkušenější občas kroutili hlavami a při zmínce o metrákových výnosech jim nevěřícně tvrdly rysy.

Po absolvování odborné části a dobrém obědě, tradiční jídlo zájezdů - vídeňský s bramborovým salátem, který jsme spořádali v nedaleké útulné restauraci, jsme se dílem pěšky, dílem autobusem vyšplhali na hrad Svojanov.

Jak se bohužel ukázalo, cesta na hrad a nádvoří byly zjevně původně projektovány pro pěší a koňské povozy a ne pro superdlouhý zájezdový autobus pro 60 lidí. Po příjezdu na hradní plošinu bylo jasné, že zde cesta končí. Na malém prostranství před hradem na všech možných i nemožných místech parkovala osobní auta, ale po prostoru pro otáčení autobusu ani stopy. Opustili jsme tedy zbaběle autobus a ponechali na panu šoférovi, jak se s tímto překvapením vypořádá.

Hrad byl malý ale náš. Totiž ne náš, ale patří městu Polička, jehož zaměstnanci se o hrad vzorně starají. Prohlídka hradu nebyla sice příliš náročná ale zato zajímavá. Nejkrásnější ovšem byl výhled z hradebních prostor na okolní vršky, tmavé smrčinové lesy i hluboké údolí Křetínky pod hradem.

V odpoledním parnu samozřejmě přišlo vhod i osvěžení v hojných stáncích kolem hradu.

Po návratu k autobusu jsme pak s velkou úlevou zjistili, že jeho příď je nasměrována k příjezdové cestě a tudíž nebude nutno přivolat k naší záchraně vrtulník.

Pan šofér nám ovšem, asi jako trest za náš zrádný úprk po příjezdu, neprozradil, jakým zázrakem se mu podařilo to dlouhé monstrum na malém plácku otočit.

Po návštěvě hradu jsme ještě absolvovali asi hodinovou besedu u přítele Vydry, kterého jsme se ptali na co jsme chtěli a on nám taktéž odpovídal.

Zpáteční cesta do Brna byla ve srovnání s loňskou návštěvou Českých Budějovic relativně krátká , takže jsme ani cestou nestačili všechny vstřebat všechny dojmy a prodiskutovat poznatky z exkurze u přítele Vydry. Závěrem jsme se však všichni shodli, že zájezd byl zajímavý a užitečný a příští rok opět někam vyrazíme. Ale kam? Je čas přemýšlet !!!

B. Pantůček